Víno

In vino veritas.......Ve víně je pravda....

Námi prodávaná vína mohou obsahovat alergen oxid siřičitý.

Při oslavě narozenin, sňatku či o Vánocích pozdvihujeme sklenku a připíjíme na šťastné dny. Když se usadíme k odpočinku po náročném dni nebo se zajdeme uvolnit do příjemné restaurace často si k tomu přibereme dobré víno. Vítáme Vás v naší virtuální vinotéce, ve které najdete široký výběr moravských a českých vín, ale i vína z proslulých vinařských oblastí Francie, Španělska, Itálie, Maďarska, Jižní Ameriky, jižní Afriky, Austrálie a dalších... Provedeme Vás světem vína, poradíme Vám, jak nejlépe vybrat a doporučit víno hostům Vaší restaurace v závislosti na zvoleném pokrmu, jak víno podávat, jak víno skladovat, dozvíte se jak se víno člení do jednotlivých kategorií a další zajímavosti, abyste mohli pro sebe a své hosty připravit vždy příjemný večer se skvělými kulinářskými zážitky, korunovanými lahví výjimečného nápoje, jakým víno bezpochyby je.

KATEGORIE VÍN:

Stupeň cukernatosti (ČNM°) = množství kg cukru ve 100 litrech moštu.


• Stolní víno
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 11 stupňů cukernatosti. Nesmí být označováno názvem odrůdy ani názvem vinařské oblasti.


• Jakostní víno
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 15 stupňů cukernatosti.

a) Odrůdové jakostní víno
Musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu.

b) Známkové jakostní víno
Smí být vyráběno smísením odrůdových jakostních vín.


• Víno s přívlastkem
Musí obsahovat nejméně 85 % vína vyrobeného z odrůdy uvedené na obalu. Bývá označováno názvem přívlastku, názvem vinařské oblasti, vinařské obce a rokem sklizně hroznů. Nesmí se doslazovat řepným cukrem.

a) Kabinet
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 19 stupňů přírodní cukernatosti.

b) Pozdní sběr
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 21 stupňů přírodní cukernatosti.

c) Výběr z hroznů
Vyrábí se z hroznů, které dosáhly nejméně 24 stupňů přírodní cukernatosti.

d) Výběr z bobulí
Vyrábí se z vybraných bobulí, které dosáhly nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.

e) Ledové víno
Vyrábí se z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 6 °C a nižších, v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.

f) Slámové víno
Vyrábí se z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu alespoň 3 měsíců a získaný mošt vykazoval nejméně 27 stupňů přírodní cukernatosti.



• Ročníkové víno
Vína pocházejí s hroznů sklizených v určitém roce, dle předpisů různých zemí je povoleno ročníkové víno doplňovat určitým množstvím vína z jiných ročníků, teprve čas však ukáže, které ročníkové víno bude skutečně kvalitní.


• Barrique
Takto jsou označovány dubové sudy obsahu 225 litrů, jejichž vnitřní povrch je ožehnut ohněm. Tímto speciálním ošetřením sudu se do vína během jeho zrání dostávají látky ze dřeva, a tím se ovlivňuje žádoucím směrem charakter vína. Ve vůni je pak možno ucítit aroma po dřevu, vanilku, kávu, čokoládu, někdy až karamel a kouř. To záleží na stupni vypálení sudu. Tyto sudy je možno použít maximálně 3×.

Cukernatost vína
• Suché nejvýše 4 g zbytkového cukru/litr
• Polosuché 4,1 - 12 g zbytkového cukru/litr
• Polosladké 12,1 - 45 g zbytkového cukru/litr
• Sladké minimální obsah 45 g zbytkového cukru/litr


• Šumivé víno (sekt)
Šumivé víno (sekt) se připravuje prvotním nebo druhotným kvašením tuzemských moštů v lahvích nebo ve velkých nádobách (tancích).
Celková doba výroby při kvašení v tancích musí být nejméně 60 dnů nebo 120 dnů (podle roční doby), doba výroby při kvašení v láhvi musí být nejméně 9 měsíců.
Slazení kupáže a jejích jednotlivých složek je zakázáno.
Oxid uhličitý v šumivém vínu může pocházet pouze z alkoholového kvašení kupáže, ze které je víno připravováno. V případně plnění láhví je též povoleno plnění pomocí oxidu uhličitého pouze za předpokladu, že se jeho objem ve víně nezvýší.

Šumivá vína podle obsahu cukru se označí jedním z následujících výrazů:
• „brut nature" nebo „přírodně tvrdé", pokud obsah cukru je pod 3 g v litru; tyto údaje lze užít pouze na výrobky, kterým po vytvoření šumivého vína nebyl dodán žádný cukr.
• „extra brut" nebo „zvláště tvrdé", jestliže obsah cukru je mezi 0 g až 6 g v litru
• „brut" nebo „tvrdé", jestliže obsah cukru je nižší než 15 g v litru
• „extra dry" nebo „zvláště suché", jestliže obsah cukru je mezi 12 g a 20 g v litru
• „sec" nebo „suché", jestliže obsah cukru je mezi 17 g a 35 g v litru
• „demi-sec" nebo „polosuché", jestliže obsah cukru je mezi 33 g a 50 g v litru
• „doux" nebo „sladké", jestliže obsah cukru je větší než 50 g v litru.


• Perlivé víno
Perlivé víno je uměle sycené (impregnované) kysličníkem uhličitým za chladu, nebo vyrobené kvašením v uzavřených nádobách do přetlaku 0,2 MPa.
K výrobě perlivých vín se běžně používají vína stolní či jakostní. Kysličník uhličitý se při umělém sycení váže hůře než při výrobě vín klasickou cestou. Tyto vína vykazují po otevření většinou hrubší a kratší perlení než vína šumivá vyrobená druhotným kvašením.
Perlivé víno nesmí být označováno jako šumivé víno nebo jako druh sektu, lze je vyrábět z tuzemských vín stolních nebo jakostních.

ČLENĚNÍ DLE SVĚTOVÝCH VINAŘSKÝCH OBLASTÍ

• Vína ze Starého světa (Evropa)

• Vína z Nového světa (Severní a Jižní Amerika, Austrálie, Tichomoří, jižní Afrika)

NEJPRODÁVANĚJŠÍ ODRŮDY:

RYZLINK VLAŠSKÝ
Původ této odrůdy není jednoznačný, s Ryzlinkem rýnským však nemá kromě názvu nic společného. U nás patří k jedné z nejvíce pěstovaných odrůd a i ve střední Evropě je poměrně dost rozšířený.
Víno se vyznačuje světle zlatozelenou barvou, jemnou nevtíravou svěží chutí, vůní travinky i lipového květu a typickou výraznější svěží kyselinkou.

VELTLÍNSKÉ ZELENÉ
Tato odrůda pochází pravděpodobně z Rakouska, kde je podobně jako u nás nejrozšířenější odrůdou. Víno je barvy žlutozelené až zlatavé, chuti pikantně svěží s příjemnou kyselinkou, kořenité, ovocně medové. Vůně je lipově medová až mandlová.

MODRÝ PORTUGAL
Portugalský původ této odrůdy není jednoznačný. K nám se dostal v 18. století z Rakouska.
Dává kvalitní, tělnaté, lahodné víno, intenzívní rubínové barvy s nižším obsahem kyselin. Vůně vína zahrnuje květnatý až jemně kořenitý tón. V chuti lze rozpoznat lesní ovoce a jemnou, lehčí tříslovinku.

SVATOVAVŘINECKÉ
Pravlastí této odrůdy je patrně Francie, kde se od nepaměti pěstuje hlavně v Alsasku. Na Moravu pronikla ve 40. letech 20. století. U nás je nejrozšířenější modrou odrůdou.
Dává víno tmavě červené barvy temného granátu s odstínem až do fialova, s jemnou svěží vůní a plnou až sametovou chutí, připomínající vařená povidla, černý rybíz nebo sušené ovoce, doplněné příjemnou tříslovinkou.

ZWEIGELTREBE
Odrůda byla vyšlechtěna v 30. letech 20. století v Rakousku F. Zweigeltem křížením odrůd Frankovka x Svatovavřinecké. V 60. letech se začal pěstovat i na Moravě.
Víno má jemnou vůni, příjemnou tříslovinku, ovocný buket a středně temnou červenou barvou. Zráním víno získává intenzivní harmonickou chuť a plnost. Poslední dobou jeho obliba roste.

FRANKOVKA
Tato odrůda se pěstuje od nepaměti a snad pochází z Dolního Rakouska nebo Chorvatska. Ve velkopavlovickém regionu jsou pro její pěstování velice příznivé podmínky.
Vůně i chuť Frankovky představuje několik podob - mladé víno je tvrdší, avšak široké, plné, jež zráním získává výrazné a lahodné chuti i vůně, připomínající čerstvý hrozen, jádra peckovin, mokrou slámu, nebo se setkáváme s extraktivními jemně kouřovinkovými višňovými i malinovými tóny. Víno má zářivou granátově červenou barvu.

ANDRÉ
Tato odrůda byla vyšlechtěna roku 1961 křížením Frankovky a Svatovavřineckého ve Velkých Pavlovicích. Nazvána byla na počest Ch. K. Andrého (1763-1831), který v Brně založil první spolek pro šlechtění ovoce na světě.
Víno je intenzivně tmavě červené s granátově fialovým nádechem, vysoce extraktivní, s plnou tříslovitou a harmonickou chutí. Svým charakterem se blíží jižním vínům.

CABERNET MORAVIA
Novošlechtění vyšlechtěné v Moravské Nové Vsi křížením odrůd Zweigeltrebe x Cabernet franc.
Víno je podobné Cabernetu Sauvignon s intenzívně fialově červenou barvou, harmonické, příjemné cabernetové chuti a vůně s tóny červeného bobulového ovoce.

CABERNET SAUVIGNON
Vznikl náhodným opylením odrůdy Cabernet franc pylem odrůdy Sauvignon a pravděpodobně byl znám již v době římské. Pěstuje se po celém světě a v poslední době se stal nejmódnější modrou odrůdou. U nás však nedoznal většího rozšíření pro své pozdní zrání. Víno této odrůdy je velmi plné, extraktivní, příjemně tříslovité, harmonické, v chuti i ve vůni po červeném bobulovém ovoci jako je černý rybíz či lesní plody. Má intenzivní temnou červenou až červenofialovou barvu. Ležením v láhvi dosahuje vynikající jakosti.

SAUVIGNON
Pravděpodobně pochází z Francie. Odrůda vznikla samovolným opylením odrůdy Chenin blanc pylem odrůdy Tramín červený. Pěstuje se ve většině vinařských zemí světa. Patří mezi nejjakostnější vína v severních vinohradnických oblastech.
Víno je světle zelenožluté barvy s kopřivovou či ovocnou vůní po broskvích, angreštu a černém rybízu. Zráním dosahuje výborné kvality, plnosti a kořenitosti.

MUŠKÁT MORAVSKÝ
Odrůda vzniklá křížením odrůdy Muškát Ottonel x Prachtraube v Polešovicích. Dříve se nazýval Mopr. Víno je světle žluté barvy s výraznou muškátovou vůní, lehčího typu s nižším obsahem kyselin.

TRAMÍN ČERVENÝ
Jeho původ je nejasný. Předpokládá se, že byl pěstován již ve starém Římě.
Je geneticky nejstarší u nás pěstovanou odrůdou a podílel se na vzniku mnoha klasických odrůd révy vinné. Víno je výrazně zlatožluté barvy s intenzivní plnou a kořenitou vůní někdy po růžích, nebo lékořici. V chuti je plné a extraktivní, často se zbytkem cukru. Má nižší obsah kyselin a svým charakterem připomíná těžší jižní vína. Zráním získává na jakosti.

RULANDSKÉ BÍLÉ
(Pinot blanc)
Odrůda vznikla jako pupenová mutace Rulandského šedého, pochází z Burgundska a jen tam se může označovat jako „Burgundské". U nás se pěstuje od nepaměti, ale nejpozději od dob Karla IV.
Víno je světležluté barvy s nenapodobitelnou chlebnatou chutí a vůní. Zráním získává na jakosti a plnosti.

CHARDONAY
Pravděpodobně vznikla volným křížením Rulandského s odrůdou Heunisch. Na Moravě se spolu s Rulandským bílým pěstuje od nepaměti.
Víno je oproti Rulandskému bílému plnější, harmoničtější a má vyšší obsah aromatických látek.

RYZLINK RÝNSKÝ
Pěstování Ryzlinku rýnského se dá doložit v Německu od roku 1435. Odrůda však nebyla příliš oblíbena a pěstovala se jen ve směsi s jinými odrůdami, kdy nemohly vyniknout její jedinečné vlastnosti hlavně proto, že hrozny této pozdní odrůdy bývaly sklízeny spolu s ostatními příliš brzy.
Vína Ryzlinku rýnského mají zelenožlutou barvu a s přibývající zralostí se objevují zlatavé odstíny, u bobulových výběrů až jantarové.



KOMBINACE JÍDLA A VÍNA

Kombinace jídla a vína není tak složitá, jak se na první pohled zdá.
Pravidlem v posloupnosti podávaných vín jsou suchá vína před sladkými, mladá před starými, bílá před červenými a lehká před těžkými.

Suchá bílá vína - aperitiv, netučná jídla; ryby, bílé maso, mořské plody, jemné sýry apod.
Vyzrálá bílá vína-játra, deserty, aperitiv k výrazným sýrům, mořským plodům a rybám.
Růžová suchá vína - ryby a mořské plody, uzeniny, drůbež, jemné sýry a bílé maso.
Polosuchá růžová vína -deserty, uzeniny a ostré i jemné sýry.
Červená lehká vína - smažené ryby i ryby v omáčce, pečené červené maso i červené maso v omáčce, pernatá zvěřina, pečená drůbež a jemné sýry.
Aromaticky výrazná červená vína - červené maso, všechny druhy zvěřiny a ostré sýry.
Přírodní sladká vína a vína likérová - dezerty i aperitiv.
Šumivá vína - podle nejnovějších doporučeních se hodí ke všem pokrmům.
Nevhodné je podávat vína k vaječným pokrmům, či k pokrmům obsahujícím ocet.

IDEÁLNÍ SERVÍROVACÍ TEPLOTY

Lehká, svěží bílá vína 4-6 °C
Šťavnatá, aromatická bílá vína 6-8 °C
Plná, těžká bílá vína 10-12 °C
Růžová vína 4-6 °C
Ovocná, svěží červená vína 12-14 °C
Zralá, lahodná červená vína 16-18 °C
Bohatá, hustá červená vína 18-20 °C
Šumivá vína 6-8 °C
Sladká vína 6-8 °C



DESATERO O VÍNĚ

1. První sklenka jako med,

2. druhou proto dáš si hned,

3. třetí tobě chuti dodá,

4. čtvrté nikdo neodolá,

5. pátou chválit nepostačíš,

6. šestou žízeň neuhasíš

7. po sedmé si pleteš esa,

8. po osmé ti hlava klesá,

9. z deváté jsi Tutenkamen,

10. po desáté už je AMEN!